Dynamo? Lidi křičí, je to tu správně vyblázněné, směje se Klimenta

Foto: hcdynamo.cz

Suchá část letní přípravy je pryč. Hráči pardubického Dynama nyní mají volno a na konci července vyrazí na led. Tvrdý letní dril s novými spoluhráči prodělal také zkušený útočník Tomáš Klimenta, který se na východ Čech přesunul z Mladé Boleslavi, kde v závěru loňského ročníku nosil na dresu kapitánské céčko. Nyní před ním leží výzva s označením Pardubice. „Všechno probíhá tak, jak jsem si představoval. Z Dynama mám jen pozitivní pocity,“ tvrdí dvaatřicetiletý forvard.

Zatím tedy žádné mínusy?
„Přesně tak. Máme za sebou letní přípravu, je to třeba zkreslující, ale já osobně nevidím žádný problém, který by tu měl být.“

Soužení v posilovně máte za sebou. Jaké byly uplynulé dva měsíce?
„Pár příprav jsem absolvoval, takže mohu srovnávat: ta pardubická byla hodně dobrá. Mně osobně vyhovoval jednofázový model.“

Co vás nejvíce bavilo?
„Těžká otázka… Mám rád odrazovou sílu, taková cvičení jsme absolvovali, tak asi ta.“

A naopak?
„Asi posilovna. Ale chápu – je to nutnost a součást hokejové sezony.“

Pojďme k vám. Proč jste z Mladé Boleslavi, kde jste dokončoval úspěšnou sezonu v roli kapitána, odešel?
„V první řadě chci říci, že jsem dostal céčko poté, co se David Výborný zranil nešťastně v utkání s Hradcem Králové. Trenéři určili mě a byla to pro mě čest. Zároveň jsem to bral jako odměnu za ty tři roky, co jsem pro Mladou Boleslav odvedl. Proč jsem odešel? Asi už to chtělo změnu. Z mého pohledu to už nebylo víc kam posouvat dál, proto jsem chtěl změnit prostředí.“

Zvolil jste Pardubice a ne sám…
(Rozesměje se) „Takže ze zelených do červenobílých dresů. Jsem rád, že nás přišlo víc. Hlavně v začátcích to pomohlo, společně jsme se rychle rozkoukali. Vždycky je snazší se adaptovat v novém prostředí s někým, koho znáte delší dobu. Sešlo se nás tady relativně hodně – jsem za to rád.“ 

Když jste finišoval jednání s pardubickým klubem, věděl jste, že pravděpodobně nebudete jediným příchozím z Mladé Boleslavi?
„Měl jsem informace, že Michal Bárta jedná s Dynamem, o Martinu Rýglovi jsem to nevěděl. Martin Růžička přišel později, to jsem se dozvěděl, až když jsem tady byl zhruba týden.“

Pojďme k vám. Když jste byl malý, věděl jste hned, že chcete hrát lední hokej?
„Dělal jsem tři sporty – basketbal, fotbal a lední hokej. Věděl jsem, jakou cestou se vydám. Už někdy ve třech a půl letech, kdy jsem se poprvé postavil na brusle, jsem nic jiného neřešil.“

Co vám na hokeji připadá tak krásné?
„Asi emoce. Lední hokej je nádherně rychlá hra, někdy až moc. Oproti fotbalu má dynamiku, což je atraktivnější i pro fanoušky. To je na hokeji asi to nejvíc.“

Zmínil jste emoce. Baví vás se pošťuchovat u branky?
„Hlavně o tom jsou zápasy play off. Kdo takové emoce zvládne lépe, ten vyhrává. To mě baví.“ (usmívá se)

Jste nervák?
„Musím se přiznat, že někdy ano. Dost jsem to omezil, jak jsem dospěl. Když přemýšlím, tak před takovými deseti lety jsem byl veliký nervák, nyní je to daleko lepší.“

Jak trávíte volný čas?
„Sportem moc ne. V sezoně se to nedá prakticky vůbec a přes léto po těch tříhodinových trénincích nemá moc náladu. Snažím se nyní věnovat podnikáním, to mi zabírá nejvíce času.“

Hokejem čistíte hlavu od byznysu a naopak, že?
„Přesně tak to je, funguje to tak. Každý hokejista by měl dělat i něco jiného. Pořád mít hokej v hlavě je opravdu náročné.“

Jak se vám zamlouvají Pardubice jako město?
„Moc! Dlouho jsem žil v Liberci, velikostně podobné město. Pardubice nám ale přijdou hezčí.“

Ale… Čím to?
„Nevím, zda je to tím, že tu jsme chvíli, ale Pardubice jsou opravdu krásné město.“

Je to ale takřka absolutní rovina, kterou pod Ještědem nenajdete…
„Mají ale Vinici, kterou jsem měl tu čest poznat… Možná proto, že jsou prakticky v nížině, tak se nám tu líbí více. Když třicet let žijete v horách a do města jdete nahoru, nebo dolů, tak je to příjemná změna. Mně se líbí ta rodinná atmosféra, člověk se projde po třídě Míru, vidí obchůdky skoro jak na dovolené. Pohoda z Pardubic přímo čiší.“

Tento klid vás oslovuje?
„Mně se zamlouvá, když si zajdu na oběd, sednu si na otevřenou zahrádku, popovídám s přáteli. Je to hodně uklidňující.“

Léto je v plném proudu, ale za chvíli se začne mrazit v malé hale Tipsport areny a všechno vypukne. Jste v očekávání?
„Ještě ne. Nedávno skončila letní příprava, dva týdny na hokej vůbec nemyslím. Zkrátka vypínám. Ale tak okolo 13. července člověk přepne a těší se na led.“

Nová sezona pomalu klepe na dveře. Jak se těšíte na Ligu mistrů?
„Tato evropská konfrontace je super, je to lepší než hrát přípravná utkání s jinými českými týmy. Ať je to, jak chce, tak člověk se hůře nutí k absolutnímu výkonu, ale tady nejde hrát jinak. Máme navíc velmi těžké soupeře ve skupině. Moc se těším, věřím, že nás čekají skvělá utkání.“

O moc jednodušší to nebude na turnaji v Hradci Králové začátkem srpna…
„Slyšel jsem o něm, navíc v něm hrajeme derby, to bude správný vrchol celého klání. Derby jako takové jsem ještě nezažil – moc se na něj těším.“

A v září Tipsport extraliga… Jak vyhlížíte souboje s Mladou Boleslaví a Libercem?
„Proti Liberci ta výjimečná natěšenost vyprchala, přece jen jsem proti němu hrál v dresu Třince nebo Mladé Boleslavi. Souboje s ní nebudu brát víc prestižně, byly to tam hezké roky, ale už je to pryč, je to klub jako každý jiný.“

Jaké to vlastně bylo přijíždět do Pardubic v dresu soupeře? Jakým jsme hostitelem a protivníkem?
„Prostředí zde je pro hosty nepříjemné. Spolu s Plzní pro mě osobně nejhorší prostředí. Fanoušci tady jsou neskuteční. I já si moc dobře uvědomuji, že budeme-li hrát jen trochu dobře, tak budou chodit a pomohou nám.“

Srovnáváte Pardubice s Plzní, ano?
„Myslel jsem to z pohledu, že lidé tu křičí a je to tu správně vyblázněné. Pro soupeře musím říci velmi nepříjemné prostředí.“

Takže přání do sezony hrát dobře a užívat si zápasy před početnou kulisou?
„To by bylo skvělé. Všichni máme jedinou touhu, aby se nový ročník povedl tak, jak chceme a pro co tady makáme. Chceme si zahrát play off. V Pardubicích nelze přijímat jiné cíle.“

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• HC Dynamo Pardubice