John Ludvig | Foto: Twitter Pittsburgh Penguins
26. února 16:19
Dominik DubovčiKdyž dostal Petr Nedvěd dotaz, zda by o 23letém obránci Pittsburghu uvažoval směrem k domácímu mistrovství světa, neváhal připustit, že trenérům jméno Johna Ludviga nadhodí. Rodák z Liberce má ale kanadské občanství, a podle pravidel IIHF je tak jeho start naprosto nereálný.
Syn českého skauta Jana Ludviga má sice také české občanství, v Česku by ale musel odehrát dvě po sobě jdoucí sezony. A to kdykoliv po desátém roku věku.
Tak jako bratři Musilové. Oba se narodili v Kanadě, Adam i David ovšem v žákovských letech nastupovali za Duklu Jihlavu.
Jenže John Ludvig strávil celou mládežnickou kariéru v zámoří a v současnosti nastupuje po třech sezonách v AHL i za Pittsburgh Penguins.
Platí to i pro stejně starého Arbera Xhekaje, obránce Montreal Canadiens. Jeho otec je kosovský Albánec, matka pochází z Hradce Králové. Xhekaj má kanadské i české občanství a v Česku trávil i prázdniny. Jenže hokej u nás nikdy nehrál. Jedině že by se oba hokejisté kanadského občanství vzdali…
K informacím v médiích: John Ludvig aktuálně nemůže reprezentovat ČR. Musí splnit podmínku IIHF hrát 2 roky v české soutěži. Občanství není dostačující podmínka. Jediný, kdo to může změnit, je sám hráč přestupem do Česka.
— Alois Hadamczik (@alois_hadamczik) February 26, 2024
Z podobného důvodu už zřejmě nikdy neuvidíme v českém dresu ani syny Milana Hejduka. Davidovi a Markovi je devatenáct let, oba hrají za Harvard v NCAA, americké univerzitní lize. Ve Spojených státech se i narodili, i když na kempu českého nároďáku se objevili.
„Jsou z nich Američani, Marek hrál dokonce za jejich reprezentaci U18… V jednu dobu jsme sice přemýšleli o Česku – řešili jsme, jestli by bylo možné, aby synové hráli za českou reprezentaci, protože občanství mají. Tehdy jim bylo asi patnáct. Ale pravidla jsou trochu komplikovaná, v Česku by museli odehrát dvě sezony, takže bychom se museli stěhovat,“ popsal Milan Hejduk pro Hokej.cz vloni.
„V jednu dobu jsme sice přemýšleli o Česku, ale kluci by tam museli odehrát dvě sezony, což by znamenalo stěhování celé rodiny.“
Řády Mezinárodní hokejové federace IIHF jsou přísné a jedinou možností pro hokejisty s dvojím občanstvím je výjimka. Tu ale Ludvig těžko dostane, protože možnost reprezentovat Kanadu mu zůstává. (Alexander Nylander a Liam Stewart, kteří výjimku dostali, měli občanství zemí A i B, ale vyrůstali v zemi C. Kdyby nedostali výjimku, reprezentovat by nemohli nikoho.)
A tak se i slovenská reprezentace musela obejít bez Paula Stastnyho nebo Kevina Labanca. Syn Vladimíra Draveckého ale letos nastupuje za Košice místo Třince právě kvůli touze reprezentovat svoji zemi.
Marek (vlevo) a David Hejdukovi | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
A paradoxně má právě generální manažer české reprezentace Petr Nedvěd s dvojím občanstvím zkušenost. Protože před revolucí emigroval do Kanady, rozhodl se ji reprezentovat na olympiádě 1994. Do českého dresu se (kromě Světového poháru 1996) mohl vrátit až po změně pravidel IIHF. A pod trenérem Hadamczikem si zahrál ještě na MS 2012 a OH 2014.
Světový pohár, který by se měl vrátit v roce 2028, a který nebude organizovat IIHF, tak zůstává jedinou možností, kde by Ludvig, Xhekaj nebo Hejdukové mohli obléknout český dres.
Petr Nedvěd | Foto: Jan Beneš, Český hokej
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz