Lídr Slováků: Proč to Sýkorova generace může dotáhnout do NHL

Adam Sýkora. | Foto: iihf.com

31. prosince 2023, 10:20

Dominik Dubovči

• Reprezentace U20
• Mládež
• MSJ 2024

(GÖTEBORG, od našeho zpravodaje) Ve městě, kde slovenský hokej naposledy oslavil zlaté medaile, prožívá svůj „last dance“ talentovaná parta ročníku 2004. Hokejově vyrůstala i díky turnajům s rodiči, největší úspěch získala na Hlinka Gretzky Cupu a pokračovat ve svém příběhu může v dospělé reprezentaci. Nebo klidně v NHL…

Od léta 2022 bylo draftováno čtrnáct slovenských hokejistů, z toho pět v prvním kole.

Za roky 2019, 2020 a 2021 přitom uspěli jen čtyři hráči dohromady.

Juraj Slafkovský a Šimon Nemec teď už dostávají prostor v prvních lajnách Montrealu a Devils, zatímco jejich kamarádi reprezentují na mistrovství světa juniorů.

„Podporují nás. Jsem rád, že jsou v NHL, to je každého cíl. Bojujeme i za ně, byli bychom rádi, kdyby tu byli, ale jsme rádi i za ten tým, který tu máme,“ říká útočník Adam Sýkora. Sám se letos prosadil do AHL na farmě New York Rangers.

„Adam je taková motorová myš, už hrál i na dospělém MS. Jeho práce před brankou je skvělá, z tečování a dorážek dává góly. Nevypustí žádný souboj. A je stále usměvavý, pozitivně naladěný. Pokud se týmu nedaří, Adam je přesně tím, kdo přidá něco navíc. Dokáže strhnout tým tvrdým hitem, jediným střídáním,“ řekl o Sýkorovi před turnajem redaktor sport.sk Martin Toth-Vaňo.

A leadership Sýkora ukázal brzy. Hned po úvodní třetině turnaje, kdy Slováci s Českem prohrávali 0:1 a tahali za kratší konec.

„Musíme ukázat emoci, nemáme tam zatím nic. Budu se to snažit změnit hlavně já, říct něco v šatně a věřím, že to změníme okamžitě. Protože nejsem spokojen s naším výkonem,“ řekl o přestávce pro JOJ Sport.

A promluva v kabině zabrala – Slováci naprosto otočili vývoj a zvítězili 6:2.

„Když se mi něco nelíbí, tak to řeknu před kluky. Jsem kapitán, musím být správný lídr a říkat správná slova, která nás namotivují. Snažil jsem se říct nějaká slova do boje. Jsem rád, že to vyšlo,“ popsal Sýkora svou pozici kapitána.

Slováci mají v kádru hned jedenáct draftovaných hráčů, Servác Petrovský, Maxim Štrbák a Filip Mešár jsou dokonce v TOP 5 bodování turnaje.

Individuálními výkony ale nejvíce vyniká brankář Adam Gajan s úspěšností zákroků 93,4 procent.

„Držel nás i na minulém šampionátu a pokračuje v tom i teď. Jsme rádi, že je v našem týmu. O to víc se ho snažíme chránit, když je nějaká potyčka. Všichni k němu přistupujeme tak, že je vlastně taková hlava týmu, která nás drží,“ říká Sýkora.

Jako první centr se sám snaží jít příkladem, burcuje tým a střídačku i během zápasu. „Snažím se o to. Díky emocím umíme vyhrát jakýkoli zápas, hlavně nad silnými soupeři. Budeme se v tom snažit pokračovat a snad to bude vycházet i nadále.“

Se Švýcarskem třeba Slováky nečekala lehká práce, 3:0 vyhráli jen díky dvěma brankám při powerplay soupeře.

„Bylo cítit, že jsme měli v nohou zápas proti Česku a oni byli odpočatí. Bylo to náročné, ale zvládli jsme to. Byl to super týmový výkon. Taková vítězství se cení o to víc, posouvají nás vpřed,“ hodnotil slovenský lídr.

Takového kluka, jako je on, chcete mít v týmu. Zábavný lídr, extrovert, který dodá energii všem okolo. Třeba právě v zápase s Českem: „Vzájemné souboje určitě prožíváme víc, není to zas tak dávno, co jsme měli společný stát.“

Na západě Švédska, kde Slovensko v roce 2002 slavilo zlatou medaili z dospělého mistrovství, se zatím junioři zpod Tater baví hokejem. Na Silvestra si to s USA rozdají o první místo ve skupině.

„Očekává se od nás hodně, ale snažíme se nevnímat tlak médií nebo od ostatních lidí. Snažíme se hrát svou hru, mít svoji týmovou bublinu, podávat bojovné výkony a bojovat za Slovensko a za náš národ.“

A osobní pocity lídra téhle party? „Úžasné. Nad tímto mistrovstvím jsem přemýšlel už od srpna, kdy jsem odcházel do Ameriky. Jsme rádi, že jsme tady pohromadě skvělá parta. Je to takový náš velký cíl. I v AHL se mi docela daří, snažím se hrát stále svoji hru. O to víc si cením, že mi dali kapitánské C,“ hrdě ukazuje na dres se státním znakem.

Na něj si před dvěma lety i s většinou současných parťáků pověsil stříbrnou medaili z Hlinka Gretzky Cupu. Slováci tehdy nestačili jen na Rusko, finále v Piešťanech ale bylo reklamou na mládežnický hokej. Už tehdy bylo jasné, že okolo Slafkovského s Nemcem roste několik pokladů. Z toho týmu je nyní na mistrovství šestnáct hráčů.

„Známe se odmalička, spolu jsme vyrůstali a věřím, že to zakončíme velkým úspěchem,“ říká Sýkora. Mladí Slováci totiž mimo kluby společně objížděli různé žákovské turnaje.

„Měli jsme takový širší výběr, hráli jsme po celém světě, na některých turnajích jsme byli i v Kanadě a Americe. Tam jsme se dobře poznali, už od té doby se tvoří naše parta. Myslím, že to byl tatínek Martina Mišiaka, který nás dal takhle dohromady. Od té doby se jen zlepšujeme.“

Sýkora šel do AHL přes slovenskou extraligu: „Myslím, že se její úroveň zvedá. Hlavně pro nás mladé je super příležitost, když dostaneme šanci a prostor. Určitě to není jednoduché, ale já jsem si to moc užil. Šanci jsem si zasloužil. Byl to už mužský hokej, v šestnácti letech to bylo fakt těžké, ale o to víc mi to přineslo.“

Spousta slovenských hráčů ale volí zámořské juniorky – v nominaci pro MSJ jich je takových třináct (plus Štrbák z univerzitní NCAA).

Zajímavou cestou může být i sever Evropy, kde tři sezony působil Slafkovský, pozdější jednička draftu.

„Hrajete kvalitní soutěže a stále jste v jiné kultuře, díky tomu se můžete rozvíjet. A když rodiče chtějí, aby kluk zůstal v Evropě, ze Skandinávie může domů dorazit klidně na svátky,“ přidává svůj pohled novinář Toth-Vaňo.

I Sýkorovi se mezinárodní zkušenosti v týmu líbí: „Máme tady skvělé kluky z kanadských juniorek, někteří jsou z extraligy, jiní ze Švédsku a Finska… Máme skvělý mix, dobře se doplňujeme. Ale musíme se držet při zemi a stále dělat ty správné věci.“

„Každý tady máme svoji roli. Já jsem tady od toho, abychom vyhrávali. Chci do týmu dostávat energii, emoce, aby to žilo. Snad mohu říct, že jsem bojovník a dříč. Snažím se každý den hrát naplno. Věřím, že se mi to vrátí a jednou se do NHL taky podívám,“ dodává Sýkora.

A jeho šance na sestavu Rangers? „Mám to stále v hlavě. Byl by to splněný sen, vím, že svojí hrou bych do třetí nebo čtvrté lajny zapadnul. Takže můj cíl je dělat maličkosti, které rozhodují. Budu se na nich snažit pracovat, abych se do NHL dostal.“

Teď má ale jiné, slovenské přání.

„Musíme se držet při zemi a dělat pořád ty správné věci. Každý zde máme svůj úkol, který musíme přijmout. Já se budu snažit dávat stále do týmu energii, sílu, aby to žilo a aby byly emoce.“

Slovenská dvacítka má z MS juniorů zatím jen dva bronzy (1999 a 2015). Tak co letos?

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace U20
• Mládež
• MSJ 2024