Marián Hossa: Rád bych dělal pro Hawks. Jsem teď lyžař i golfista
Marián Hossa
|
Foto: Jiří Bezucha
Kariéru ukončil už před šesti lety kvůli alergickým reakcím, v pražské O2 Areně ale během Zápasu legend ještě jednou ukázal své hokejové umění. Marián Hossa, nejlepší slovenský střelec v historii NHL, byl hodně vidět i během exhibice. V rozhovoru pak spokojeně prozradil, jak žije po kariéře, proč se v Praze bavil, a co ho naučilo boxování.
V lednu mu bylo 44 let. Trenčínský odchovanec má za sebou 1309 utkání v NHL (2. mezi Slováky za Zdeno Chárou), v nichž nasbíral 1164 bodů (2. ve slovenské historii NHL za Peterem Šťastným).
V dalších 205 zápasech play off přidal 149 bodů, získal tři Stanley Cupy a celkem pětkrát byl ve finále… Marián Hossa je zkrátka jedním z největších hokejistů, kteří se kdy na Slovensku narodili.
„Já na led vůbec nechodím, takže jedna exhibice mi nic neudělá.“
Proto nemohl chybět na velké akci v O2 Areně. Navzdory specifické alergii na hokejovou výstroj.
„Já na led vůbec nechodím, takže jedna exhibice mi nic neudělá. To bych musel na led chodit pravidelně a oblékat se do výstroje častěji. Když se zpotím jednou dvakrát za rok, tak je to v pohodě,“ popisoval.
Mohl si tedy zahrát i se svým bratrem Marcelem, který v NHL odehrál „jen“ 6 sezon, ale má třeba stříbro z mistrovství světa 2012.
Čtvrt století od Nagana. Vyprodaná O2 arena sledovala triumf českých legend
„Bylo to krásné. Potkáváme se častěji na lyžích na svahu než u hokeje. Takže v Bratislavě i teď v Praze nám vyskočila spousta společných zážitků. Rozhodně jsme se měli o čem bavit,“ směje se starší Marián.
To ale mohl říct i o ostatních hráčích, nejen ze slovenské party, ale i z české zlaté generace. Popravdě? Těšil se, až si s nimi sedne a ťukne půllitrem.
„Máme spoustu vzpomínek, i když se s kluky dlouho nevidíme. Vždycky si máme co říct, takže už se těším, až teď zajdeme na pivo. Bude tam více času promluvit si. Zajímá mě, jak se mají, a co dělají,“ prozradil po zápase Hossa.
„Já na led vůbec nechodím, takže jedna exhibice mi nic neudělá.“
Hokejem se asi hráč jako on zajistil na celý život… Čím tedy teď tráví volný čas?
„Věnuju se svojí firmě, rodině. Jezdím na lyže a užívám si golf. Takže záleží, jaké je zrovna období. Udržuji se v kondici a dělám sporty, na které jsem neměl čas předtím…“
Dokonce i do Prahy prý zrovna přijel z „lyžovačky.“ V Rakousku si užíval se dvěma dcerami, doma má ještě jednu hodně malou. S dětmi už byl několikrát i bruslit. Jenže na svah je to táhne víc.
Ale zpět k hokeji a rodákovi z Trenčína. V rozhovoru ještě mluvil taky o tom, jak výjimečnou příležitost mu exhibice nabídla. Sice má svůj domov na Slovensku, bývalé spoluhráče ale kromě těch z Trenčína často nepotkává. Když už, tak spíše náhodou.
Jak ale hodnotil úroveň exhibice?
„Myslím, že lidi si přišli na svoje. Jsme vděční za vyprodanou O2 Arenu, protože atmosféru jsme si moc užili…“
A reakce na skóre 3:6?
„Samozřejmě jsme chtěli udělat lepší výsledek než v Bratislavě a český tým konečně porazit. Ale bylo znát, že Češi měli stále několik aktivních hráčů. Já si skoro už ani nechodím zahrát amatérsky,“ smál se Hossa, který bral v utkání gól i přihrávku.
Překvapil ovšem svým novým sportovním hobby. „Boxovat chodím s bráchou, máme svého trenéra. Takhle se udržujeme v kondici, občas si proti sobě dáme i sparing. Baví nás to už dva roky, takže se i pomalu zlepšujeme. Ale mám velký respekt vůči všem fighterům. Myslel jsem, že je to jednodušší, jenže pokud nejste v kondici… Uvědomil jsem si díky tomu, jak je těžké prosadit se v individuálním sportu.“
„Bylo znát, že Češi měli stále několik aktivních hráčů.“
Hossa je pro zámořské fanoušky především ikonou Chicaga Blackhawks, kde byl vedle Kanea, Keitha nebo Toewse součástí úspěšné dynastie. Co řekl ještě na závěr o slavném americkém městě?
„Momentálně tam jezdím jednou nebo dvakrát za rok. Stále jsme v kontaktu, pořád ještě přemýšlím o tom, že bych možná v příští sezoně dělal něco pro klub. Ale dost věcí se tam změnilo, takže čekám a uvidím, jak se vyvine situace,“ uzavřel slovenský útočník.
Možná odehrál právě v Praze svoji poslední exhibici. Kdo ví…
Reichel o Naganu: Všechno si to sedlo, hráči byli v ideálním věku
Share on Facebook
