Na otočku z Finska: Dostál zašel do posilovny, po MS byl offline. NHL je motor!
Lukáš Dostál
|
Foto: Jakub Knap
Poprvé v kariéře se Lukáš Dostál prokousal mezi nejlepší desítku českých hokejistů. A na svém prvním galavečeru Zlaté hokejky hned přebíral ocenění pro druhé místo z rukou Dominika Haška: „Zážitek a krásné ukončení sezony. I když už jsem v tréninku na další,“ usmíval se brankář, který přiletěl z Finska jen na otočku.
V sobotu oslavil 24. narozeniny, částečně je ale trávil taky v letadle, protože přes léto trénuje ve Finsku. Lukáš Dostál si ale Žofínský palác užil asi ze všech přítomných nejvíce.
„Mám rád postupně cíle. Přes léto jsem se chtěl hlavně prosadit do prvního týmu Anaheimu. Sezona pak měla vzestupnou tendenci a krásný finiš na zlatém MS,“ říká klíčový muž při cestě Česka za zlatou medailí.
Druhé místo za Pastrňákem jen o 80 bodů. Znamená to pro vás hodně?
Je to obrovská pocta. Ani by mě nenapadlo tady stát takhle mladý a skončit za Davidem Pastrňákem… Máme plno fantastických hokejistů, takže druhého místa si hodně vážím. David je fantastický hokejista a já mu hrozně moc přeju. Měl neskutečnou sezonu, není to pro mě překvapení.
Cenu vám předával Dominik Hašek. Speciální moment?
Fantastický. Vůbec jsem to nečekal. Mohl jsem si s Dominikem potřást rukou – možná dneska nepůjdu do sprchy. (směje se) Sledoval jsem ho v národním týmu i NHL, tohle je pro mě obrovská pocta. Jako malý kluk jsem k němu vzhlížel.
„Potřásl jsem si rukou s Dominikem Haškem. Možná dneska ani nepůjdu do sprchy.“
Nepoznamenaly vám týdenní oslavy titulu přípravu?
Nejsem slavící typ. Měl jsem po MS hodně povinností vůči médiím. Než jsem odjel do Finska, dal jsem si úplně volný týden. Snažil jsem se vypnout, být offline, zrelaxovat a být s rodinou. Teď už se týden připravuji ve Finsku – do Česka jsem přiletěl na otočku. Kondičák si z toho dělal srandu, že si ale musím splnit trénink. Takže před galavečerem jsem ještě šel na dvě hodiny do posilovny.
Co vás žene do budoucna? Blíží se třeba OH 2026…
Olympiáda je ještě za dlouho, pořád se soustředím jen na další sezonu. Ale je to sen každého kluka, co vyrůstá. Jen je to ještě daleko, mám před sebou jen Anaheim, kde chci odchytat co nejvíce zápasů.
Letos jste dostal šanci v 44 zápasech. Jaký byl váš zámořský ročník?
Měl jsem možnost nabrat plno zkušeností. Být součástí NHL týmu pro mě znamená strašně moc. Svoji roli chci potvrdit, protože ji vůbec neberu jako samozřejmost. Nepovažuju se za stoprocentního NHL brankáře. Mám možnost se posouvat a taky šampionát mi ukázal, že mám kam růst. Pro mě je tohle hnací motor. Chci si ukotvit svoji pozici. Je to takový nekonečný boj, o šanci v NHL se perou desítky brankářů…
„Před galavečerem jsem šel na dvě hodiny do posilovny.“
Proti Torontu jste třeba 55 zákroky vytvořil nový klubový rekord.
Určitě se našlo pár zápasů, co mi utkvělo v paměti, že se mi povedly. Tohle byl vybraný počin. V dalším zápase s Torontem jsem ale dostal šest kusů. (směje se)
Váš trenér brankářů Sudarshan Maharaj se narodil v Trinidadu v Karibiku a právě obdiv k Leafs ho přivedl k hokeji. Jak se vám spolupracuje?
Všichni mu říkáme „Sudsie“. Celou letošní sezonu ale bojoval s rakovinou slinivky. Měli jsme nového trenéra brankářů, pracovalo se mi s ním skvěle. Snažím se od každého něco pochytit. Na rakovinu slinivky ale umřela moje babička. Vím, že pravděpodobnost úmrtí je vysoká a Sudsie byl schopný se z toho uzdravit, což je neskutečný a jsem za to moc rád. Těším se na něj, pokud tedy s námi bude.
Povedlo se vám vychytat tři nuly na mistrovství světa… Tak zlatá medaile byla trochu i pro něj?
On mi psal po každém zápase. Stejně jako nový kouč a trenér gólmanů z farmy, který s námi taky pracoval podle Sudsieho instrukcí. My brankáři držíme pospolu! (směje se) Gratulovali mi, snažil jsem se odpovídat, jen v záplavě zpráv se to občas ztratilo.
Máte velmi stylový oblek, baví vás móda?
Obleky mám rád, beru to tak, že reprezentuji sebe i organizaci. V NHL tak chodíme na každý zápas. Střídám jich asi sedm.
Share on Facebook
