Pavlík, rafan i slalomář: Ve všem chci patřit k nejlepším. Kde vidí problémy Finů?
Dominik Pavlík
|
Foto: Martin Voltr
(EDMONTON, od našeho zpravodaje) Jako útočník neatakuje na Hlinka Gretzky Cupu čelo tabulek produktivity. Přesto můžeme bezpečně říct, že Dominik Pavlík patří k těm zajímavějším hráčům na turnaji. Skautům by před následujícím draftem měla imponovat jeho všestrannost i solidní fyzické parametry.
Pavlík se doposud do statistik turnaje zapsal jen dvakrát: Proti Německu gólem z krásného sóla a proti Finsku jedním menším trestem, který nebyl úplně náhodný. Vyplynul z rivality, kterou vůči Finům cítí po prvním roce stráveném v Kärpätu Oulu.
Viďte, že pro vás byl zápas s Finy o něco prestižnější?
Určitě. Rozumím jejich sprostým slovům a zrovna na konci té druhé třetiny mi Kotajärvi docela nemile něco finsky vytkl, tak jsem mu řekl, ať se porvem. On že jo, ale pak dostal první a šel k zemi. Obecně je pro mě ale zápas proti Finsku něco víc, je tam z mé strany víc emocí. Když jsem ve Finsku prakticky celý rok, tak mám o něco vyšší chuť je porazit než jiné týmy. Navíc jsem tady měl i dva spoluhráče z klubu.
Vyhecovalo vás to k lepšímu výkonu?
Myslím, že zrovna tenhle zápas mě spíš svázal a byl můj nejslabší ze všech třech ve skupině. K výkonu mi to moc nepomohlo. Za skupinou se z týmového hlediska ohlížíme určitě v dobrém, předvedli jsme spoustu dobrých věcí, ale i spoustu špatných, a ty špatné musíme nechat vymizet nebo omezit v semifinále proti Švédsku. Z osobního hlediska bych řekl, že si odehraju to svoje a občas přidám i něco navíc. Nikdy to ale není strop, kde se můžu zastavit.
„Snažím se být komplexní hráč. Svoji roli cítím tak, že musím pomáhat tam, kde je potřeba.“
Působíte na mě, že jste hráč úplně na všechno. Vybavím si ze zápasu proti Američanům váš skok před prázdnou bránu nebo do střely v oslabení tři na pět, ale pak samozřejmě i krásný slalom proti Němcům.
Já se snažím být komplexní hráč. Svoji roli cítím tak, že musím pomáhat tam, kde je potřeba. V každé roli, kterou mám, budou vždycky někteří hráči lepší než já, ale snažím se ve všech rolích patřit k nejlepším ve svém týmu.
Ve které se cítíte nejlíp?
Určitě v oslabeních. Tam cítím, že týmu můžu pomoct asi nejlíp ze všech situací, které můžou v zápase nastat.
A pokud jde o góly, tak pěkné jako proti Němcům dáváte i během sezony? Nebo spíš těžíte z důrazu a dobrých fyzických parametrů?
V minulé sezoně jsem pár takových gólů dal, a možná bych řekl, že i víc než těch z důrazu. To je oproti předminulé sezoně velký rozdíl. Řekl bych, že jsem hodně zapracoval na bruslení, což mi k těmhle – v uvozovkách – McDavidovým slalomům pomohlo. Ale naopak bych řekl, že mi teď ty góly z důrazu začínají chybět, takže se chci zaměřit na to, abych je zase začal dávat a proměňoval šance, do kterých se dostávám.
Myslíte, že na vaši urostlou postavu by skauti mohli slyšet? Všichni víme, jak to v NHL mají s menšími hráči. Viz případ Tomáše Galvase...
Já doufám, že na ni uslyší. Na předchozích draftech jsme to mohli vidět. Tomáš Galvas je za mě neskutečný hokejista, ale kvůli parametrům draftovaný nebyl. Já doufám, že mi moje parametry směrem k draftu a celkově v kariéře pomůžou. Myslím si, že to je jedna z mých velkých výhod.
Dominik Pavlík | Foto: Martin Voltr
Během prvního roku ve Finsku vás „tvarovali“ nějakým jiným směrem než do té doby v Hradci Králové?
Když jsem přišel do Finska, trenéři mě chválili za kreativitu, což je česká top vlastnost. Češi mají zlaté ručičky. Nebyli ale nadšení z toho, jak bráním, jak vytlačuju hráče v předbrankovém prostoru. Myslím si, že za ten rok jsem se obrovsky zlepšil v bránění ve hře pět na pět, hlavně v situacích jeden na jednoho. A taky po mě ještě trenéři chtějí, abych se víc tlačil do brány, s čímž jsem měl taky ještě problémy. Pořád to není úplně ideální, ale myslím si, že jsem to už dost zlepšil.
Zatím tedy nemáte důvod z Finska odcházet, ač jste prošel draftem CHL?
Přesně tak. Určitě začnu sezonu v Kärpätu a chci tam vydržet, co nejdéle půjde. Chtěl bych tam dosáhnout na profesionální úroveň. Kärpät měl v posledních letech dost drahý tým, ale změnil se sportovní manažer. Skončil Harri Aho a přišel Mikko Myllykoski. Ten nám hráčům, co jsme v reprezentacích, představil svoji vizi, že chce tým omladit a zlevnit. Takže do budoucna bychom určitě měli dostat šanci v áčku, pokud si ji zasloužíme. Věřím Kärpätu, že mi nějakou šanci dá už v téhle sezoně.
„Některé dny dosahuje teplota mínus 35 stupňů a denní světlo vidím dvacet minut denně, když jdu z ranního tréninku zpátky na byt.“
Jak se vám líbí život kousek od polárního kruhu?
Já bych tam život rozdělil na dvě části, na léto a zimu. V létě je to super, slunce je tam víceméně 22 hodin denně a tma tam není. Je tam příjemných dvacet stupňů. Ale zima je hlavně na psychiku těžší. Některé dny dosahuje teplota mínus 35 stupňů a denní světlo vidím dvacet minut denně, když jdu z ranního tréninku zpátky na byt. Když jsem tam ale šel, věděl jsem, že to takhle bude. Všichni tam máme podmínky stejné a musíme se s tím poprat. Není to příjemné, ale není to nic, z čeho by se měl člověk hroutit.
Potom chápu, že myslíte jenom na hokej a zlepšujete se o to víc. Co jiného má člověk dělat...
Přesně tak. Když jsem měl v Česku nějaký volný čas, tak jsem buď koukal do telefonu, nebo šel s kámoši ven. Ale ve Finsku... Když nechodím prezenčně do školy, mám volného času samozřejmě víc, ale řeknu si, co mám teď dělat. Radši půjdu na venkovní led. Vedle zimáku máme snad sto krát dvě stě metrů, úplně nehorázně velké rozměry, tak si jdu zabruslit nebo zastřílet.
Dominik Pavlík | Foto: Martin Voltr
V tom mají Finové nedostižný náskok.
To je neskutečný. Malé děti mají tři čtyři hodiny organizovaného tréninku na ledě a pak jsou od listopadu do března každý týden ještě pět, někdo i deset hodin na venkovním ledě. Hrajou tři na tři, fakt je radost se na to dívat. Podle mě se tam kluci naučí perfektně bruslit, proto jsou Fini dobří bruslaři.
Jejich mládežnické reprezentace teď ale prožívají slabší pětiletku, po té fantastické předešlé. Na letošním Hlinkovi Finové vybouchli.
Tenhle ročník 2007 oni mají s prominutím tragický. Co jsme se tak s klukama bavili, je to nejhorší ročník. Dali tady tři góly ze tří zápasů, takže je to hlavně tragédie do útoku. Já bych ale řekl, že je to tím, že několik let zpátky rozšířili juniorku. Bylo tam dokonce dvacet týmů, dva roky zpátky ji začali zužovat a teď je jich šestnáct. Do příští sezony se plánuje ještě větší zúžení. Myslím, že v tomhle docela zaspali. To je asi stejný problém, jako byl u nás.
„Jeho hokejové myšlení a to, jak si dokáže najít šanci a dát gól, to je prostě neskutečný. Možná jsem v životě s nikým lepším nehrál.“
Nicméně i u nás v tom systému rozkvetl Adam Novotný, váš bývalý spoluhráč z Hradce. Stal se nejmladším střelcem v historii extraligy a i teď na Hlinkovi se na něj krásně dívá.
Novas byl talent odmalička, co já ho znám někdy od jedenácti nebo dvanácti let. Jeho hokejové myšlení a to, jak si dokáže najít šanci a dát gól, to je prostě neskutečný. Možná jsem v životě s nikým lepším nehrál. Když se dostane do gólové šance, tak ji vždycky promění, a má hrozný čich se umět dobře postavit. Určitě není náhoda, že zrovna Novas se takhle dostal do extraligy. Má na to a doufám, že tuhle sezonu už bude v Hradci hrát extraligu stabilně.
Už o něm vědí i v zámoří. Věříte, že to ustojí a potvrdí?
Věřím a přeju mu to. Doufám, že už se mu nestane nějaké zranění, jaká ho provázela v předchozích letech.
Je dobré vidět, že každý hráč může mít svoji cestu, která pro něj bude skvělá.
Přesně tak. V tom je sport krásný, že každý si najde cestu na vrchol úplně jinou.
Dominik Pavlík | Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
