Ve Finsku jsem nebyl šťastný, líčí Lakatoš. Má hra? Nezměním se
Foto: Per Kotala, hc-vitkovice.cz
Odešel, vrátil se, a zase září! Dominik Lakatoš sice zamířil na tuto sezonu do finského celku SaiPa, ale po 15 zápasech (1+6) tam skončil. „Já i klub jsme očekávali asi něco jiného,“ přiznává s odstupem času čtyřiadvacetiletý útočník.
Lakatoš hned pozvedl sebe i celý ostravský tým – ve 20 duelech už má 22 bodů a navázal na své působení z loňské sezony, kdy měl téměř bod na zápas.
Jsou pro vás Vítkovice osudový klub nebo proč se vám u nich tak daří?
(směje se) To je dobrá otázka. Já se zde cítím dobře, to je první věc. Vztahy, které tu jsou nastaveny, jsou za mě na výborné úrovni. Je zde perfektní komunikace i s trenéry, se kterými jsme skoro každý den. Jsou k nám otevření a nemáme problém za nimi zajít, když je nějaký problém nebo když něco potřebujeme.
V klubu vám osobně asi dost věří…
Důvěra je na dobré vlně. Samozřejmě to platí i o vedení. Moc si toho všeho vážím, cítím se zde chtěný a je to pro mě super. I když to máme s rodinou daleko, ale to je vedlejší věc, jsme zde usazeni.
Ve Finsku jste skončil i kvůli osobním důvodům. Co jste tím myslel?
Bylo to jednoduché: nebyl jsem šťastný. Já i klub jsme očekávali asi něco jiného. Přišel jsem tam, abych bodoval a abych dával góly – měl jsem pár bodů... Necítil jsem se dobře já a asi ani klub. Dohodli jsme se s agentem, že nejlepší pro mě bude návrat domů. Finsko pro mě ale byla perfektní zkušenost – to je bez debat. Ozvaly se mi pak Vítkovice a pro mě to byla priorita. Je to už za mnou, udělám vše pro to, aby se nám dařilo v Ostravě.
„Jsou to věci, na které se mi nechce moc odpovídat. Každý si stejně udělá obrázek, jaký chce. Já nevím, asi nechci být až moc upřímný na to."
Dostával jste v SaiPě málo šancí nebo to tímto nebylo?
Jsou to věci, na které se mi nechce moc odpovídat. Každý si stejně udělá obrázek, jaký chce. Já nevím, asi nechci být až moc upřímný na to. Mince má dvě strany – já jsem nebodoval a zbytek si nechám pro sebe… Ať si radši každý myslí, co chce.
Měl jste i jiné možnosti než návrat do Vítkovic?
Něco jiného jsme ještě řešili s agentem. Ale když se ozvaly Vítkovice, tak jsem byl tak na 90 procent rozhodnutý. Říkal jsem si: Jo, to je ta volba, kam bych chtěl, kde to znám a kde oni znají mě. A nabízeli mi to, co jsem chtěl. Nebylo pak o čem přemýšlet.
Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz
Týmově se vám daří: třináctkrát v řadě jste nedávno dokonce bodovali. Kdy naposled jste takovou fazónu zažil?
V Liberci, kde jsme vyhráli snad jedno celé kolo nebo tak nějak (Bílí Tygři zvítězili dvanáctkrát za sebou v sezoně 2016/2017 – pozn. red.). Je to jinak super, že jsme s Vítkovicemi urvali tolik bodů v řadě. Buď tři, dva nebo jeden, to je jedno, vše se počítá do tabulky… Je před námi dlouhá cesta, musíme si budovat nějakou pozici do play off a neusnout na vavřínech.
Jste dokonce v první šestce…
Máme to dobře postavené, že nás trenéři a vedení drží zkrátka: nechtějí dopustit toho, abychom byli nějak uspokojeni. Máme to slušně rozjeté, povedeně poskládaný tým, máme sílu a hrajeme dobře. Ten styl mi moc vyhovuje a jsem spokojený.
„Máme to slušně rozjeté, povedeně poskládaný tým, máme sílu a hrajeme dobře. Ten styl mi moc vyhovuje."
Když jste předtím zmínil Liberec, kde jste hrál od mládí, je pro vás motivací být před ním?
Zajíci se počítají po honu, já se ani nekoukám, kolikátý je Liberec. Řekli jsme si také v kabině, abychom se soustředili jen na sebe. A abychom se vyhnuli strašáku sestupu, radši ať se koukáme pod sebe, a ne nahoru. Hrajeme furt náš nepříjemný a poctivý hokej. Až skončí poslední zápas základní části, tak se budeme bavit více o tom, jak přesně jsme skončili.
Nemáte obavy o dohrání sezony, když většinu týmů zasáhl covid-19 a zápasy se odkládají?
Priorita je asi u každého klubu stejná: aby se to dohrálo a aby ročník nějak proběhl. Za mě osobně je možná dobře, že se to dá zachytit teď v zárodku a jestli si tím projde většina mužstev, je možná fajn. Myslím to tak, že by se mohlo poté pokračovat bez nějakých větších omezení a nemusely by se řešit problémy v play off. Nejlepší by ale samozřejmě bylo, kdyby tady covid vůbec nebyl…
Vy máte příznaky?
Ne, i kluci zatím nemají něco, co by nasvědčovalo horšímu průběhu. Víme, že to řádí, podrobili jsme se raději PCR testu. (ve čtvrtek se potvrdila nákaza u několika hráčů – pozn. red.)
„Ale já jsem svůj a neměním se, nezměním se. Někdy jsou zápasy, kde se musí i muzika přitvrdit a musíte být více cítit.
Cítíte na sebe větší tlak než loni? V loňském ročníku jste suverénně vyhrál týmovou produktivitu s 42 body v základní části.
Já jsem přišel sem z nějakého důvodu. Vím, kvůli čemu jsem tady a proč jsem dostal smlouvu, snažím se to plnit. Nějaký pomyslný tlak je na mě, ale já si toho moc nevšímám. Necháváme to být a snažím se odvádět svou práci, zatím to podle mě funguje. Uvidíme, jak to půjde časem.
Vy ale nedáváte jen branky, na ledě je vás vidět i v šarvátkách a podobných situacích. I tohle je důležité.
Každý hráč je jiný, 100 lidí – 100 chutí. Ale já jsem svůj a neměním se, nezměním se. Jsem takhle spokojený. Každý hráč chce být zároveň co nejvíce produktivní a pomáhat mužstvu. Někdy jsou zápasy, kde se musí i muzika přitvrdit a musíte být více cítit. Někdy se nehraje jen krásný hokej, musí to holt někdy bolet. Já si myslím, že je dobře, když mají hráči více vlastností než jen dávat branky.
Divočina v Ostravě! Lakatoš neudržel nervy a nedohrál
Pomáhá vám tvrdá hra, abyste se dostal do tempa, když se třeba tolik nedaří?
Samozřejmě, je to jedna z možností, jak se rychleji dostat do zápasu. Jsou utkání, kdy to moc nejde nebo se necítíte komfortně. Musíte pak něco změnit a pokusit se dostat do duelu jinak, abyste byl platný celku. Myslím, že to je pro mě plus.
Na zápasy už může chodit i váš syn. Na konci listopadu tam vydržel dokonce dvě třetiny a vy jste stihl hattrick proti Olomouci.
Jo, to zrovna vydržel. (usmívá se) Jinak je ještě malý, aby tam dokázal být celou dobu. Ale je to pro mě příjemné, když tam párkrát byl. Když jsem před rodinou dal gól, bylo to uspokojivé, že tam byla u toho.
A jak s rodinou trávíte čas v Ostravě? Oproti Finsku je příroda asi o něco horší…
(směje se) No, je to trošku jiné. Ale Ostrava je krásná a nám se tu se ženou líbí. Je to velké město, je tu vše, co chceme a není to tolik roztahaný jako například Praha. I okolo města je spoustu míst, kam můžeme na procházky a výlety. Jsme tu moc spokojení a nic nám tu nechybí.
„Netajím se tím, že bych se chtěl ještě někam jinam podívat. Jestli to bude po této sezoně nebo za rok, dva nebo tři… To je asi jedno."
Máte v plánu do budoucna zabojovat ještě o zahraničí i přes finskou štaci, která nevyšla?
Samozřejmě! Netajím se tím, že bych se chtěl ještě někam jinam podívat. Jestli to bude po této sezoně nebo za rok, dva nebo tři… To je asi jedno, chtěl bych se ještě prosadit v jiné lize nebo jiném týmu.
Vy jste byl draftovaný Rangers v roce 2017. Neměl jste od nich tehdy nějaké náznaky?
Ne, ono to před pár lety skončilo a nemyslím na to ani. Nemají na mě už ani práva a neřešili jsme to. Je to zase jiná kapitola.
Můžou být vzor pro vás například Dominik Kubalík nebo Jan Rutta, kteří si NHL vybojovali až později?
Ano, jsou to borci, kteří si to urvali. Byli úžasní v extralize a pak šli do evropských soutěží a byli nejlepší i tam. Jsou to naši top hráči v Česku a musí to být vzorové pro nás všechny.
Je to správný lídr (y) Vrátí se do Česká hokejová reprezentace? ?
Zveřejnil(a) Hokej dne Pátek 21. ledna 2022
Share on Facebook
