Petr Vrána | Foto: Vít Golda
26. dubna 22:14
Adam BagarNevídaná jízda Ocelářů letošním play off pokračuje. Poté, co zvládli sedmizápasovou čtvrtfinálovou sérii s Českými Budějovicemi a ze stavu 0:3 na zápasy otočili semifinále se Spartou, pořádně trápí i druhého hlavního aspiranta na titul. V šestém finálovém zápase rázně nedovolili pardubické oslavy – před svými fanoušky zvítězili 4:1 a znovu je čeká klíčová bitva o všechno!
útočník, 39 let
Kdekdo si říká, kde ještě stále berou síly. „Co bylo předtím, se nepočítá. Každý ví, o co jde, a sílu najde. Od toho celý rok trénujeme, abychom se nachystali a takové situace vydrželi. Ale samozřejmě je toho hodně,“ líčí zkušený útočník Petr Vrána.
Jeho tým v pátek večer nakročil k vítězství hned v první části, kterou ovládl herně i gólově – 2:0. V čase 13:29 otevřel skóre Martin Růžička, za další dvě minuty pak rozjásal vyprodanou Werk Arenu podruhé Patrik Hrehorčák.
Hodně se mluvilo hlavně o gólu Růžičky, jenž se potýká se zdravotním problémy. Do prvních tří finálových partií dokonce nenastoupil, ve čtvrté se objevil jen na přesilovkách, ale duely číslo pět i šest už absolvoval. A zvládl je výborně.
„Martin Růžička je velký hráč. Měl nějaké problémy, ale snažil se dostat co nejdřív zpět. Už v Pardubicích hrál výborně, teď zase. Takový hráč nám hodně chyběl, hrál skvěle a dal důležitý gól, který nás nakopl.“
„Je to velký hráč. Měl nějaké problémy, ale snažil se dostat co nejdřív zpět. Už v Pardubicích hrál výborně, teď zase. Takový hráč nám hodně chyběl, hrál skvěle a dal důležitý gól, který nás nakopl. Hodně nám pomohl, je to povzbuzení pro nás i pro něj,“ pokyvuje Vrána.
Ve druhém dějství pak sám jistil třinecké vedení, v polovině utkání se prosadil z přesilovky. „Nebyl jsem si jistý, jestli to ustojím. Když jsem šel do branky, kotouč se odrazil za mě, tak jsem málem zakopl. Snažil jsem se to ustát, aby mi neodskočil někam pryč,“ popisuje 39letý útočník.
Poté, co Dynamo sáhlo po trenérské výzvě, jeho trefu ještě museli hlavní arbitři potvrdit po zhlédnutí videa. „Neviděl jsem, co se tam stalo, kluci zeshora ale ukazovali, že by gól měl platit. Super, že jsme odskočili o další gól a mohli hrát víc v klidu,“ prozrazuje šťastný střelec.
S Oceláři nezamávalo ani brzké zranění Andreje Nestrašila a přestože ve třetí části byli pod očekávaným tlakem, soupeři už v závěru dovolili jen kosmeticky upravit výsledek a urvali vítězství 4:1. „Hráli jsme zodpovědně a proměnili šance, posledních deset minut jsme ale s nimi měli hodně práce,“ přiznává Vrána.
Oceláři vyrovnali finálovou sérii na 3:3 a dál sní o pátém titulu v řadě, čímž by vyrovnali jízdu Vsetína z let 1995 až 1999. Poté, co v semifinále jako první otočili sérii play off z 0:3, mohou znovu přepsat extraligovou historii – ze stavu 2:3 ve finále ještě nikdo neotočil, stejně tak nikdo nezískal pohár po třech sedmizápasových sériích.
„Vždycky si vybereme něco. Myslím, že kdyby nám to někdo před začátkem play of řekl, že budeme hrát všechno na sedm zápasů a budeme se rvát o první místo, tak bychom to brali. Několik let po sobě šlapeme a snažíme se dělat věci správně,“ těší třineckého kapitána.
„Myslím si, že všichni musejí být spokojení. Fanoušci, majitelé, televize, lidi chodí. Co víc si přát.“
O šampiónovi rozhodne nedělní bitva, která je v enteria areně na programu od 19 hodin. „Teď už je to 0:0 a jdeme do posledního zápasu. Myslím si, že všichni musejí být spokojení. Fanoušci, majitelé, televize, lidi chodí. Co víc si přát?“ rozplývá se po vítězné šesté partii.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz